Poválečné období

Poválečné období:
sb.V řadě (1948): vyjadřuje odhodlání vyjít ze své samoty, vzpomínka na tragické oběti války
sb. A co básník ( A co? 1957 – posmrtně): znepokojení a zklamání z poměrů po r. 1948

básnická, lyrizovaná próza Já se tam vrátím (1939, vyd.1947): kouzelný kraj básníkova mládí
(Kunštát, Zboněk, Svitávka) – jediná pevná jistota


Vladimír Holan ( 1905 – 1980)

básník meditativní poezie, překladatel (z francouzštiny, němčiny, polštiny a ruštiny)
narozen v Praze, po maturitě krátce studoval práva – nedokončil, pak pracoval jako úředník, krátce redigoval časopisy, poté byl spisovatelem z povolání, po osvobození publikoval dva roky, následoval 15letý zákaz, žil v ústraní na Malé Straně
byl blízký Halasovi názorově i poezií
celá jeho tvorba je zaměřená k otázkám života a smrti, je prodchnuta láskou k Máchovi, láskou k noci a podzimu, k matce
je básníkem velmi složitým, směřuje k spiritualismu, užívá metafory, neologismy, experiment s jazykem; v počáteční tvorbě ještě patrný vliv poetismu (sb. Blouznivý vějíř)
výrazně ovlivnil vývoj moderní české poezie

do roku 1938:
sbírky Triumf smrti (1930), Vanutí (1932), Oblouk (1934): experimentování s jazykem, tematika
lidského bytí, úvahy o smyslu života; zřejmý vliv barokní , francouzské
(Mallarmé) a německé poezie (Morgenstern, Rilke)
sb. Kameni, přicházíš (1937): ohlas světového dění, občanská válka ve Španělsku

konec 30. let
sb. Havraním brkem (1946): obsahuje skladby Září 1938, Odpověď Francii, Sen, Zpěv tříkrálový;
reakcí na ohrožení národní existence je obrat k občanské poezii, skladby
vznikly za okupace
za okupace psal také sbírky intimní lyriky, lyrickoepické skladby, básně s filozofickým podtextem (sb. Záhřmotí, Terezka Planetová aj.)

poválečné období
soubor Dokument (1947): obsahuje čtyři skladby reagující na konec války a osvobození (skladba
Dík Sovětskému svazu,báseň Panychida – polemika s Bohem, jeho netečností
k válečným hrůzám, sb. Rudoarmějci, sb. Tobě)


od 60. let
Navrací se k meditativní lyrice, příběhům, tvorba se rozbíhá dvěma směry:
expresivní lyrika
sb. Bez názvu, Bolest, Na sotnách, Sbohem?, Asklépiovi kohouta

lyrickoepické příběhy
sb. Příběhy (1963): obsahuje 12 epických skladeb, ve kterých navazuje na epiku našich básníků
19. století, zamýšlí se nad lidskými osudy a tragédiemi, důležitou roli hraje osudovost
skladba Noc s Hamletem (1964): meditativní skladba, která vznikla v letech 1949 – 56, je to noční
filozofický dialog básníka s Hamletem, zabývá se tajemstvím lidského
bytí, touha po harmonii a kráse
sb. Noc s Ofélií (1973)