Vladimír Holan ( 1905 – 1980)
básník meditativní poezie, překladatel (z francouzštiny, němčiny, polštiny a ruštiny)
narozen v Praze, po maturitě krátce studoval práva – nedokončil, pak pracoval jako úředník, krátce redigoval časopisy, poté byl spisovatelem z povolání, po osvobození publikoval dva roky, následoval 15letý zákaz, žil v ústraní na Malé Straně
byl blízký Halasovi názorově i poezií
celá jeho tvorba je zaměřená k otázkám života a smrti, je prodchnuta láskou k Máchovi, láskou k noci a podzimu, k matce
je básníkem velmi složitým, směřuje k spiritualismu, užívá metafory, neologismy, experiment s jazykem; v počáteční tvorbě ještě patrný vliv poetismu (sb. Blouznivý vějíř)
výrazně ovlivnil vývoj moderní české poezie
konec 30. let
sb. Havraním brkem (1946): obsahuje skladby Září 1938, Odpověď Francii, Sen, Zpěv tříkrálový; reakcí na ohrožení národní existence je obrat k občanské poezii, skladby
vznikly za okupace, za okupace psal také sbírky intimní lyriky, lyrickoepické skladby, básně s filozofickým podtextem (sb. Záhřmotí, Terezka Planetová aj.)
poválečné období
soubor Dokument (1947): obsahuje čtyři skladby reagující na konec války a osvobození (skladba Dík Sovětskému svazu,báseň Panychida – polemika s Bohem, jeho netečností
k válečným hrůzám, sb. Rudoarmějci, sb. Tobě)
od 60. let
Navrací se k meditativní lyrice, příběhům, tvorba se rozbíhá dvěma směry:
expresivní lyrika
sb. Bez názvu, Bolest, Na sotnách, Sbohem?, Asklépiovi kohouta
lyrickoepické příběhy
sb. Příběhy (1963): obsahuje 12 epických skladeb, ve kterých navazuje na epiku našich básníků
19. století, zamýšlí se nad lidskými osudy a tragédiemi, důležitou roli hraje sudovost
skladba Noc s Hamletem (1964): meditativní skladba, která vznikla v letech 1949 – 56, je to noční filozofický dialog básníka s Hamletem, zabývá se tajemstvím lidského bytí, touha po harmonii a kráse
sb. Noc s Ofélií (1973)
Vilém Závada (1905 – 1982)
básník, překladatel
rodák z Ostravy – celoživotní sepětí s dělnickým Ostravskem
po maturitě vystudoval FF UK v Praze (čeština, francouzština), pracoval jako nakladatelský redaktor
určitou dobu byl členem Devětsilu
v jeho poezii je sociální tón; napsal čtyři knížky veršů pro děti
poválečná tvorba
sb. Povstání z mrtvých (1946): poezie z období protektorátu, otřesný obraz války, obraz proměn
světa po osvobození, zrod nových lidí
sb. Město světla (1950): blízko k budovatelské tematice, ale nepodlehla dobovému schematismu,
básník nalézá křídla, která jsou symbolem vzletu a vznosu země
sb. Polní kvítí (1955): příklon k nerudovské tradici, důvěra v člověka – obraz havíře, rodný kraj
sb. Jeden život (1962), Na prahu (1970), Živote díky (1977): vrací se k sobě vlastní poetice;
opětovně zdůrazňuje svůj vztah k rodnému Ostravsku, vzpomíná na dětství,
bilancuje, touží po harmonii, uvažuje o smyslu života a poezie
Žádné komentáře:
Okomentovat