Jiří Wolker (1900 – 1924)

Jiří Wolker (1900 – 1924)

narozen v Prostějově ; nadání hudební, literární, výtvarné
po maturitě na gymnáziu studoval v Praze práva
sblížil se s brněnskou Literární skupinou a jejím časopisem Host, pak se skupinou Devětsil (1922 – 23), obě sdružení opouští pro jejich odklon od proletářského umění
od roku 1921 členem KSČ
roku 1924 předčasně umírá na TBC
psal poezii, prózu, divadelní hry, pohádky pro děti
počáteční verše ovlivněny dekadencí a vitalismem

sb. Host do domu (1921): vitalisticky laděná; smyslové okouzlení, radost ze života, harmonie,
časté náboženské obrazy, tzv. poezie prostých věcí (např. báseň Poštovní
schránka, Věci, Kamna, Svatodušní svátky, Zamilovaný aj.). Používá prostý
verš, metafory, personifikace. Ve sbírce převládá názor, že láskou a pokorou lze
vyřešit společenské rozpory: „…miluji věci a také miluji celý svět“

rozsáhlá báseň Svatý Kopeček (1921): původně samostatná, později připojena ke sb. Host do
domu. Volně řazené motivy připomínají metodu apollinairovského
pásma. Vzpomíná na návštěvy u babičky, setkání s kamarády
z dětství, lyrická vzpomínka na milou, přání, aby se jedinec vřadil
do kolektivu. Rekapituluje dosavadní život a citové postoje.

sb. Těžká hodina (1922): proletářská poezie; úvodní stejnojmenná báseň označuje těžkou hodinou
přerod chlapce v muže. Jádro sbírky tvoří tři sociální balady – Balada o
nenarozeném dítěti, Balada o snu a Balada o očích topičových. Vykresluje v nich
obraz sociálních rozdílů (paláce a podkroví, sytí a hladoví). V pozůstalosti byly
zanechané další, např. Balada z nemocnice, Balada o námořníku, U rentgenu
(berou své náměty z oblasti technické a společenské soudobé skutečnosti, vnáší
snové prvky).

Na konci života píše básně, ve kterých se odráží jeho nemoc: např. Umírající, Rekonvalescent a známý Epitaf:
Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než mohl srdce k boji vytasit,
zemřel, mlád dvacet čtyři let.
Wolker navazuje na Erbenovy balady a dovršuje tradice české sociální balady od Nerudy přes Machara po Bezruče..

Wolker napsal také tři nepříliš úspěšné divadelní hry (Nemocnice, Hrob a Nejvyšší oběť).

Pro děti napsal moderní pohádky (inspirován H. Ch. Andersenem), které mají většinou sociální aspekty. Wolkrovy pohádky jsou civilnější, jsou odstraněny tradiční pohádkové postavy a motivy, hrdiny jsou třeba knihař, milionář, kominík, listonoš, cirkusový šašek. Zázračnost je jediný nadpřirozený pohádkový motiv, který ponechal:
O milionáři, který ukradl slunce
O kominíkovi
Pohádka o listonošovi

Wolker rovněž napsal programové a kritické stati věnované proletářskému umění (Proletářské umění).