Otokar Březina (1868–1929)

Otokar Březina (1868–1929)
představitel České moderny, symbolista
 Počátky; učitelem v Nové Říši na Moravě a v Jaroměřicích


– myšlenkový vývoj od pochmurných nálad až k sociální humanitě;
– básník přesvědčen o existenci nadpozemské skutečnosti, odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem

sbírka Tajemné dálky
b. Moje matka – hymnický výraz, patos; ústřední postava = sám básník: zpověď z bolestných zážitků, hluboký vztah k mrtvé matce; pocit samoty

sbírka Svítání na západě (titul – oxymóron); západ – smrt je vykoupením z pozemského utrpení
b. Tys nešla – neurčitost tématu (čekání na ženu, inspiraci, matku, smrt?); obraz duševního stavu lyrického hrdiny, smyslově konkrétní obrazy (zapojeny všechny smysly – rozsvítil lampy, natrhal kvítí, vůně v plamenech šlehají krví; vína, v nichž slunce minulá svítí, vína hořkla) osobitý výraz, široký proud obraznosti

sbírka Větry od pólů – vrchol abstrakce, filozofie smyslu života: soucit, bolest, láska

sbírky Stavitelé chrámu a Ruce – spojení člověka s vesmírem, optimističtější víra v budoucnost;
– mlhavá představa o sbratření lidstva (symbol spojených rukou)

”... ruce milionů potkávají se, magický řetěz,
jenž obmyká všechny pevniny... vzpíná se k bratřím.”

2 knihy esejí: Hudba pramenů, Skryté dějiny


Karel Hlaváček (1874–1898)
představitel české dekadence; skupina kolem časopisu Moderní revue (též Arnošt Procházka, Jiří Karásek ze Lvovic)

sbírka Pozdě k ránu
– úvodní text: neskutečná krajina, snový pohádkový měsíc, přelom mezi nocí a dnem; přírodní jevy jsou obrazem básníkova nitra; pocit melancholie, zmaru, marnosti

sbírka Mstivá kantiléna – vzpurné revoltující tóny; symbol odboje – motiv gézů (z nizozemského odboje proti Španělům)

b. Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji
b. Hrál kdosi na hoboj
tematická neurčitost: snovost krajiny pozdě k ránu, pocity smutku, marnosti, úzkosti; záměrná monotónnost; hudebnost, melodičnost verše (eufonie, opakovací figury, rým)