Anarchističtí buřiči

Anarchističtí buřiči

Hlavní rysy:
Snaha překonat individualismus
Odmítnutí autority státu
Antimilitarismus – odmítání války
Civilismus – oslava moderní techniky
Vitalismus – oslava života a přírody

Měli vlastní časopis Nový kult

Viktor Dyk (1877–1931)
básník, dramatik, prozaik – největší ironik, romantik, reflexivní lyrik; právník a politik

Dílo:
a) poezie – výraz negace, vzpoury, skeptických nálad (po potlačení hnutí Omladiny), odmítavý individualistický postoj

– sbírky A porta inferi, Síla života, Marnosti – osobitý výraz: ironie, sebeironie, aforistická a epigramatická úsečnost, sevřenost, vyhraněná pointa i paradox; výrazný rým; vliv symbolismu a macharovské útočné kritičnosti
– sbírky Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice – satiry na politický a společenský život v Čechách, ironicky komentuje dobové dění, prodejnost politiků
– skladba Milá sedmi loupežníků – balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě; vliv tradic romantické literatury o odbojných vyděděncích, vyslovení prožitku mládí, úsilí zbavit se pout a dobových konvencí; vliv anarchismu; lyrické postavy, dialogizovaná forma, kult vášně a síly
– sbírky Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok = tzv. ”válečná tetralogie” – inspirovány 1. světovou válkou; základní téma: myšlenka národa a státní samostatnosti; výzvy k odvaze, činu  vliv na národní sebevědomí v době vzniku sbírky i později; obavy o osud národa
např. b. Země mluví – zákl. myšlenky jednotlivých strof: těžký osud lidí, utrpení; odsouzení lhostejnosti a nečinnosti; výzva k obraně vlasti, k boji za svobodu; budoucnost je v rukou národa:

– alegorická sbírka Devátá vlna – rozpor ideálů a skutečnosti, melancholie, předtucha smrti

b) próza, např. novela Krysař – podle staré německé pověsti o krysaři, který zachránil město Hammeln od krys, ale nedostal sjednanou odměnu, proto zavedl zvukem píšťaly obyvatele do propasti – pomstil se za jejich lakotu; neštěstí přežili jen blázen a nemluvně – symbolický význam: oslava toho, co popírá rozum (dítě ho ještě nemá, blázen ho už ztratil); autorovo vyjádření odporu k malosti, vzpoura proti ní; dramatizace novely E. F. Burianem v D40

c) drama, např. Zmoudření dona Quijota; vliv symbolismu; osobitě přetvářená látka Cervantesova románu – tragický příběh o neřešitelnosti rozporu mezi snem a skutečností; ztráta iluzí = zmoudření, které však člověka zabíjí (ztrácí smysl života); autorova touha po vyplnění snů a po kráse vtělena do postav osamocených, bouřících se jedinců (donkichotský zápas za ideál)