T. SVATOPLUK (1900 – 1972) vlastním jménem Svatopluk Turek
román Bez šéfa (1953), kde funkci negativní síly plní zrádce revolučních ideálů, dělnický ředitel znárodněných Baťových závodů, který podlehl svodům moci a maloměšťáctví. Román byl ojedinělým pokusem objasňovat nedostatky budování i chybami zevnitř, chybami člena strany.
Historické próze se dařilo i za okupace, tehdy byla pěstována souběžně s psychologickou prózou, bylo dovoleno a možno mluvit víc o minulosti než o přítomnosti, víc o duševních stavech než o stavu společnosti. V poválečném období se dostávají do popředí f-ce, které byly předtím utlumeny základním posláním historického románu bylo beletristickou formou ilustrovat marxistické pojetí dějin. Zo se projevilo zejména v románech M. V. Kratochvíla a Františka Kubky (1894 – 1965).
MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL (1904 – 1988)
Román Osamělý rváč (1941) – rudolfínská doba, hrdinou maršál armády císaře Rudolfa (Heřman Rusworm), celý život zasvětil kariéře v honbě za životem, ztratil víru v jeho smysl a zůstává osamělý.
Po r. 1945 román Král obléká halenu (1945) – ale napsáno v letech 1942 – 44, hrdinou je Václav IV., který není schopen najít pozitivní vztah k rodícímu se husitství ani postavit se mu účinně na odpor. Východisko našel v alkohole. V následujících románech Pochodeň (1950) – o Husově Kostnickém pobytu a Mistr Jan Hus (1951) – o událostech, které předcházely Husově odchodu do Kostnice. Již v souladu s požadavky dobové kritiky přenášel pozornost z líčení vyšších společenských vrstev na vystižení úlohy lidu v dějinách. V 60. letech se Kratochvíl zaměřil spíše na psychologickou kresbu literárních postav (nov. Veronika, 1956, Komediant, 1962).
Žádné komentáře:
Okomentovat