2. polovina 20. století

2. polovina 20. století
Německo
Anna Seghersová – Za války žila v exilu, po válce v Mexiku, posléze v bývalé NDR.
Sedmý kříž – Román. Z koncentračního tábora uprchne sedm vězňů. Šest vězňů je brzy dopadeno a pověšeno pro výstrahu na platany upravené jako kříže. Nechytili jediného vězně, a tak jeden kříž zůstal prázdný a stal se pro vězně symbolem odhodlání k odporu proti fašismu a solidarity lidí.
Bertolt Brecht – Dramatik, divadelní režisér, básník a prozaik. Patřil k nejvýznamnějším představitelům avantgardního umění mezi světovými válkami. Před fašismem emigroval do Dánska, pak do USA. Po válce žil v bývalé NDR a založil tam proslulé divadlo Berliner Ensemble. Je považován za tvůrce tzv. epického divadla.
Matka Kuráž a její děti – Toto drama se odehrává za třicetileté války. Titulní hrdinka je markytánka, která chce před válečnými hrůzami uchránit své tři děti. Přesto je ale postupně jedno po druhém ztratí. Poslední byla zastřelena němá dcera Katrin, když se snažila bubnováním přivolat pomoc pro ohrožené děti ve spícím městě. Matka přesto dál putuje za vojskem se svým zbožím, neboť z války, která přináší lidem hoře, je možno být živ a dá se na ní vydělat. Autor zde vyjádřil nesmyslnost válek. Použil k tomu prvků epického divadla, např. komentáře vypravěče či vrací se motiv cesty v bludném kruhu.
Strach a bída Třetí říše – Tato divadelní hra líčí nacistickou krutost.
epické divadlo – Dramatický děj je zde přerušován buď vypravěčem nebo jednotlivými postavami. Ty přitom vystupují ze hry, aby vyložily její smysl. Epizující prostředky divadla, tzn. komentování děje, přestavování jeviště před zraky diváků atd., mají diváky odvádět od prožívání děje. Epické divadlo chce z diváka učinit kritického pozorovatele děje.
Itálie
Alberto Moravia – Prozaik, dramatik a filmový kritik. V poválečném období byl ovlivněn neorealismem. Obohacuje svou tvorbu tématy z lidového prostředí a náměty válečnými.
Horalka – Děj románu se odehrává v letech 1943 až 1944, kdy se v Itálii hroutil fašistický režim a země byla postupně obsazována spojeneckými vojsky. Hlavní hrdinka románu, římská hokynářka, prchá se svou dospívající dcerou před válečným běsněním do chudého horského kraje. Ani tam ale neunikne válečným hrůzám. Přijde o všechny úspory, nejbližší přátelé hynou v boji proti Němcům a dcera je znásilněna marockými vojáky z řad postupující americké armády. Hrdinka však dále zápasí o lásku a vzájemné porozumění. Po strastiplném putování se matka s dcerou vracejí do Říma a pokoušejí se o nový život.
Římanka – Román.
Sovětský svaz
Alexandr Fadějev
Mladá garda – V tomto románu zachytil hrdinství komsomolců. Ti v organizaci Mladá garda v Krasnodonu na Ukrajině organizovali sabotáže, rozšiřovali letáky, shromažďovali zbraně atd. Nedlouho před příchodem Rudé armády byli zradou odhaleni a většina z nich zahynula. Román vychází ze skutečné události.
USA
Norman Mailer – Prozaik a publicista. Za války sloužil dva roky v jihovýchodní Asii.
Nazí a mrtví – Dodnes nejlepší americký román s tematikou druhé světové války. Děj se odehrává na fiktivním ostrově v Tichomoří. Kolektivním hrdinou je průzkumná četa, bojující proti Japoncům. Základní dějová linie, kterou tvoří pochod čety napříč ostrovem, válečné útrapy vojáků a jejich boj o přežití, je přerušována retrospektivními vstupy věnovanými minulosti postav. Autor ve svém díle vyjádřil krutost, nesmyslnost a absurditu války. V mezní situaci se obnažují i konflikty způsobené důvody rasovými a národnostními.
Joseph Heller – Prozaik a dramatik. Druhé světové války se účastnil jako pilot amerického válečného letectva.
Hlava XXII – Protiválečný satirický román. Někdy je srovnáván s Haškovými Osudy dobrého vojáka Švejka. Děj se odehrává na konci druhé světové války ve Středozemním moři. Hlavní hrdina, kapitán válečného letectva Yossarian, se marně snaží dostat z válečné mašinerie, neustálých startů v bombardovacím letadle, a tím pocitu ohrožení vlastního života i života přátel. Bouří se proti nesmyslnostem vojenské byrokracie, jejichž ztělesněním je tzv. hlava XXII. Je to soubor absurdních nařízení a předpisů, které vedou např. ke stálému zvyšování povinného počtu letů i ke zbytečným ztrátám životů. Yossarian se vyhýbá vojenským povinnostem jak se dá, až konečně volí útěk od své jednotky a uzavírá při osamělém bloudění válkou zničeným Římem „separátní mír“. Ten je mu východiskem z absurdní válečné situace. Román je plný situační komiky, ironie, satiry, nonsensů a černého humoru.