Josef Kainar – Básník, dramatik, textař i komponista. Autor kreslených vtipů, fotograf a překladatel. Narodil se v Přerově v rodině železničáře. Za okupace se sblížil s členy Skupiny 42 a byl jejím významným představitelem. Po osvobození pracoval jako dramaturg a redaktor brněnské Rovnosti. Přátelil se s brněnskými básníky. Po Halasově smrti ztrácí kontakt se Skupinou 42, od roku 1957 vydává řadu knih pro děti. Publikuje v Hostu do domu a v Literárních novinách. Na konci 60. let píše texty pro bluesovou skupinu Framus Five a Flamingo. Jeho tvorba navazuje na halasovskou poezii. Vyznačuje se příběhovostí a vnášením epických prvků do lyrické básně. Je autorem intelektuální poezie se sklonem k ironii a s dadaistickou komikou, zejména v říkadlech pro děti. Časté jsou motivy kolejí a nádraží.
První období tvorby:
Do literatury vstoupil za okupace jako člen Skupiny 42. Jedno z prvních jeho děl byla sbírka Osudy. Obsahem sbírky je bizarní a absurdní poezie. Obsahuje také existenciální verše. Časté jsou paralely mezi biblickými nebo historickými osudy a osudem vlastním.
Nové mythy – Tato sbírka je vyvrcholením autorovy existenciální poezie. Člověk je zde viděn ve své ubohosti a odlidštěnosti v důsledku absolutního válečného znehodnocení všech hodnot.
Stříhali dohola malého chlapečka – Nejznámější báseň, zhudebnil ji Vladimír Mišík. První stříhání dětských vlásků je prvním krokem k dospělosti. Chlapečkovo uvěznění na točivé židli je první ochutnání nesvobody.
Druhé období tvorby:
Po únoru 1948 byla tvorba básníků Skupiny 42 odmítnuta. Autor je zaujat představou revoluční proměny našeho světa a zjednodušuje svou poetiku. Opírá se o svého oblíbeného básníka Majakovského, pod jeho vlivem píše sbírku Velká láska. Píše i verše pro děti shrnuté do sbírky Říkadla. Ta obsahuje situační dadaistickou komiku.
Třetí období tvorby:
Toto období autorovy tvorby začíná po XX. sjezdu KSSS v roce 1956.
Člověka hořce mám rád – Autor se vrací k poetice svých raných sbírek. Vidí člověka nedokonalého, proto je jeho láska hořká.
Lazar a píseň – Tato sbírka je pojmenována podle titulní básně. Pan Lazar s chryzantémou v klopě obchází město a mezi lidmi rozsévá nedůvěru, pocity osamocení a cizoty. V mnoha básních sbírky nahlíží autor do soukromí současných lidí a promlouvá do jejich svědomí. Sbírka je i jazykovým experimentem. Obsahuje prvky obecné češtiny, které pak v kontrastu s češtinou spisovnou umocňují estetické působení básní.
Moje blues – Autorova poslední sbírka. Vrcholí v ní básnická jazzová inspirace. Verše vyjadřují smysl pro tragiku, tragikomedii životních situací, ironii a sebeironii. Vyzdvihovanou hodnotou je láska.
Písňové texty:
Jsou důležitou složkou autorovy tvorby. Knižně byly vydány pod názvem Miss Otis lituje. Jde o texty k jazzovým skladbám, především k blues, a vyjadřují to, co je pro blues typické: základní a stálý pocit životní tíhy, smutku a opuštěnosti.
Divadelní hry:
Zlatovláska
Žádné komentáře:
Okomentovat