Světová moderna

Světová moderna
Prokletí básníci
Nejvýznamnějšími autory francouzské moderny jsou tzv. prokletí básníci. Ve své době byli nepochopeni pro svou tvorbu a životní postoje, kterými pobuřovali měšťáckou morálku. Svou tvorbou ale otevřeli cestu nové poezii.
Charles Baudelaire – Básník, překladatel a kritik. V sedmi letech ztratil otce a otčíma nenáviděl. Nedokončil studia a cestoval po Indii. Žil bohémským životem v Paříži a byl znám svými protiměšťáckými postoji. Zdědil sice velké množství peněz, ty ale rychle utratil a byl neustále zadlužený. Stýkal se s podivnými osobami, byl těžký alkoholik a narkoman. Zemřel v agónii na obrnu. Žil sice v době vrcholného realismu, ale s takovým pohledem na svět nesouhlasil. Hledal harmonii, toužil po kráse a jejím pravdivém, citlivém vyjádření. Do své tvorby vnášel bohatou obrazotvornost, fantazii a lyrismus. Do poezie zapojil všechny smysly. I v morbidních námětech nacházel estetické hodnoty.
Květy zla – Šestidílná lyrická sbírka. Ve své době byla z mravnostních zabavena. Baudelaire musel zaplatit pokutu a vyřadit šest básní. V tomto díle spojuje představy krásy a zla a hledá krásu i v ošklivosti. Sbírka je provokativně otevřená s pobuřujícím cynismem. Jejím hlavním krédem je nemožnost člověka dosáhnout štěstí a harmonie.
Zdechlina – Báseň. Podává syrový obraz rozkladu a hniloby. Objevuje se zde kontrast život X smrt. Autor nachází skutečnou krásu v pravdě.
Co povíš dnes večer – Báseň je intimní zpovědí. Jedná se o čistou lyriku. Autor zde vyjadřuje své pocity smutku a samoty a touhy po lásce a plném životě.
Ó, já tě zbožňuji – Báseň o zoufalství a milostném zklamání, které společně s radostí také přináší láska.
Vztahy – Báseň o vztahu člověka k přírodě, o harmonii. Obsahuje bohatou obrazotvornost, fantazii a citlivost. Psáno formou sonetu.
Epigraf na odsouzenou knihu – Báseň útočí na čtenáře, kteří autora nepochopili.
Paul Verlaine – Představitel symbolismu. Byl úředníkem a měl spořádanou rodinu. Sám ale žil bohémským životem a toulal se Evropou společně s Rimbaudem. Rimbauda postřelil a byl za to dva roky uvězněn. Do svých děl vnášel hudebnost, citovost i subjektivitu. Užíval představivosti a snu.
Básnické umění – Programová báseň, ve které formuloval principy symbolistické poezie. Je obsahově neurčitá. Vztah ke skutečnosti je volný a nepřímý, obraz nemá přímo zachycovat realitu. Snaží se čtenáři vsugerovat pocit, náladu okamžiku.
Saturnské básně
Podzimní píseň – Báseň přeložena mnoha různými básníky. Vyjadřuje pocity vzbuzené podzimní přírodou, tzn. nejistotu a beznaděj. Zachycuje okamžité nálady a volně řazené představy. Obsahuje náznakovost, symboly a hudebnost. Verše mají rytmus.
Romance beze slov – Sbírka spontánní poezie, ve které se odráží Verlainova krize z dob soužití s Rimbaudem.
Moudrost – Sbírka básní napsaná po návratu z vězení. Je pokáním.
Jean Arthur Rimbaud – Velice nadaný spisovatel, který vytvořil dokonalé básnické dílo již mezi 15 a 19 rokem svého života. Jeho práce byly ale uveřejněny jen v časopisech. Poté ho Verlaine postřelil a on přestal psát. Po vyléčení odjel do Afriky, kde působil jako voják a prodával zbraně. Pracoval také u cirkusu. Měl amputovanou nohu a zemřel na rakovinu. Jeho dílo charakterizuje obraznost, používání metafor a halucinací. Užíval i nespisovné výrazy.
Iluminace – Jediná Verlainova sbírka, kterou po jeho smrti vydal Paul Verlaine. Básně byly psány v póze i ve verších.
Opilý koráb – Autorova nejznámější básnická skladba. Ústředním obrazem je koráb zmítaný v moři. Nespoutaný a volně se zmítající koráb uvolňuje tok autorových asociací, osvobozuje se obrazotvornost a fantazie. Můžeme nazírat básníkům vnitřní svět a ponořit se sním do snu.
Samohlásky – Báseň, kde jednotlivá písmena básník instinktivně asociuje s barvami a skutečnostmi, které jsou v textu bezprostředně vyslovovány.
Mé bohémství – Báseň popisující autorův život. Vyjadřuje zde svůj odporu k soudobé společnosti, svůj životní postoj a tuláctví. Projevují se zde pocity spokojenosti, štěstí a klidu.