Josef Kainar

Josef Kainar – Básník, dramatik, textař i komponista. Autor kreslených vtipů, fotograf a překladatel. Narodil se v Přerově v rodině železničáře. Za okupace se sblížil s členy Skupiny 42 a byl jejím významným představitelem. Po osvobození pracoval jako dramaturg a redaktor brněnské Rovnosti. Přátelil se s brněnskými básníky. Po Halasově smrti ztrácí kontakt se Skupinou 42, od roku 1957 vydává řadu knih pro děti. Publikuje v Hostu do domu a v Literárních novinách. Na konci 60. let píše texty pro bluesovou skupinu Framus Five a Flamingo. Jeho tvorba navazuje na halasovskou poezii. Vyznačuje se příběhovostí a vnášením epických prvků do lyrické básně. Je autorem intelektuální poezie se sklonem k ironii a s dadaistickou komikou, zejména v říkadlech pro děti. Časté jsou motivy kolejí a nádraží.
Člověka hořce mám rád – Autor se vrací k poetice svých raných sbírek. Vidí člověka nedokonalého, proto je jeho láska hořká.
Václav Havel – Spisovatel a dramatik. Hlavní představitel absurdního dramatu u nás. Havlovou domovskou scénou bylo v šedesátých letech pražské Divadlo Na zábradlí.
Zahradní slavnost – Absurdní drama o čtyřech dějstvích. Podává obraz československé společnosti 60. let, obraz novodobého socialistického maloměšťáka, který se do ničeho nehrne, neupozorňuje na sebe, nevyjadřuje své názory. Pouze číhá na příležitost, aby si mohl zlepšit postavení v zaměstnání a ve společenském žebříčku. Plané řečnění se cení více než poctivá práce. Vznikají zbytečné instituce jako např. Likvidační úřad. Jaký je smysl a obsah práce úředníků je pro většinu lidí záhadou. Autor zde zachytil citové odlidštění a kariérismus. Hrdinové zahradní slavnosti jsou manželé Pludkovi se svými syny Hugem a Petrem. K zobrazení absurdity života používá autor parodií různých sloganů a rčení, opakování prázdných funkcionářských frází a předlouhých monologů výše postavených pracovníků.
Vyrozumění – Hra je zaměřena proti komunistické byrokracii. Předvádí mechanismus, který manipuluje člověkem a rozkládá jeho identitu. Hra opět demonstruje odcizenost člověka světu i sobě samému. Důležitou složkou je opět jazyk.
Audience – Tato jednoaktovka obsahuje autobiografické rysy. Děj je umístěn do jednoho nejmenovaného pivovaru. Celé drama stojí na rozhovoru dvou hlavních hrdinů, sládka a spisovatele Vaňka, který je sledován tajnou policií. Svými díly se stal nebezpečným socialistické společnosti, proto pracuje v pivovaru jako pomocný dělník. Sládek je neustále pod parou a opakuje se, je vulgární. Přiznává Vaňkovi, že je ve spojení s tajnou policií a podává o něm písemné zprávy. Velice jej to otravuje, navrhuje tedy Vaňkovi, když je spisovatel, aby o sobě něco napsal sám. Sládkova opilost se stupňuje, nakonec usíná a Vaněk odchází. Po čase se vrací. Sládek se probudí, na nic se nepamatuje a rozhovor začíná stejnými slovy jako na počátku hry.
Largo desolato – Tato hra ukazuje strach před pronásledováním a vydíráním tajnou policií. Largo – široce, skladba, věta; desolato – bezútěšný, sklíčený.
Pokoušení – Divadelní hra.
Asanace – Divadelní hra.
Horský hotel – Divadelní hra.
Vernisáž – Divadelní hra.
Žebrácká opera – Touto hrou autor navázal na Brechtovu Žebráckou operu.
Dálkový výslech – Esej napsaná společně s Karlem Hvížďalou. Autor zde odpovídá na Hvížďalovy písemné otázky.
Dopisy Olze – Dopisy, které autor psal své ženě z vězení.