Sovětský svaz

Sovětský svaz
Michail Šolochov – Prozaik. Nositel Nobelovy ceny za mír.
Donské povídky – Expresionistické naturalistické příběhy s námětem občanské války v Rusku. Odehrávají se v jižních oblastech obývaných kozáky.
Tichý Don – Tato čtyřdílná románová epopej z kronikářského pohledu zobrazuje tragické příběhy kozáků na pozadí občanské války, která se v Rusku rozpoutala po VŘSR. Popisuje historický vývoj v první světové válce, osudy donských kozáků a jejich komplikovaný vztah k ruské revoluci. V centru dění je rodina Melechovových. Grigorij Melechov miluje ženu souseda Štěpána, ale bere si Natalju. Obě ženy zemřou a do osudů lidí zasáhne válka. Grigorij kolísá mezi rudými a bílými, příčila se mu válečná zvěrstva. Nakonec se vrací se domů k synovi Mišatkovi, v němž vidí oporu a naději pro další život.
Osud člověka – Tato novela odráží Velkou vlasteneckou válku. Hlavní postavou je šofér Andrej Sokolov. Ten ve válce upadl do německého zajetí, ze kterého se mu však podařilo utéci. Žena a dvě dcery zahynuly při bombardování, syn padl v posledních dnech války. Sokolov zůstal sám a začal pracovat jako šofér v kolchoze. Potkával zde malého opuštěného chlapce. Jednou na něho zavolal jménem – Váňo – a chlapec si myslel, že je jeho otcem, když zná jeho jméno. Váňův otec odešel na frontu již dávno a Váňa se na něj už nepamatoval. Matka zahynula, když cestovali vlakem a vlak byl bombardován. Sokolov si tedy vzal Váňu za syna, ale protože způsobil nehodu, musel z kolchozu odejít. Svůj příběh vypráví spisovateli, když čekají na přívoz.
Boris Pasternak – Básník a prozaik. Byl oceněn Nobelovou cenou, ale pod vlivem štvavé sovětské kampaně ji odmítl.
Doktor Živago – Tento román autor proslavil. Podává obraz pohnutých osudů ruské inteligence v době revolučních převratů. Obnažuje stalinské deformace, které vedou až k ničení mravních hodnot i lidských životů. Doktor Jurij Živago k historickému dění zaujímá vztah velmi osobní. Hodnotí je z hlediska lidské mravnosti, krutost bělogvardějců odmítá stejně jako teror rudých. Živago se stal v deseti letech sirotkem a román začíná pohřbem jeho matky. Vystudoval, stal se lékařem, ale věnoval se také literatuře. Oženil se s Toňou a narodil se jim syn. Zanedlouho musel jít do války. V nemocnici, kde se léčil, potkává Laru, ženu svého spolužáka. Vzniklo mezi nimi citové pouto. Během občanské války se Živago stal zajatcem partyzánů, u kterých musel pracovat jako lékař. Uprchl odsud do Juratina. Tam předtím s rodinou žil, a také se zde setkával s Larou. Lara s dcerou odjíždějí k čínským hranicím. Živagova žena Toňa, která si myslela, že je mrtev, odjela do Francie. Živago odjíždí s Lařiným mužem do Moskvy a získává práci. Zakládá novou rodinu, ale brzy umírá v tramvaji na srdeční infarkt. Epilog doplňuje Živagův osud vyprávěním dvou jeho přátel. Poslední část románu tvoří Básně Jurije Živaga. Pasternak v románu vyjadřuje své názory na život. Vyslovil touhu po svobodě a humanitě. Zamýšlí se nad údělem člověka a smyslem jeho existence.
Isaak Emmanuilovič Babel – Ruský prozaik a dramatik. Vynikl zejména jako mistr krátké novely. Měl talent pro naturalistickou drobnokresbu. Jeho dokumenty z frontových operací vyznívají jako polemika s konvenční válečnou prózou. Byl popraven na základě vykonstruovaného nařčení.
Rudá jízda – Cyklus povídek zachycujících příhody jízdní armády maršála Buďonného v době tažení proti polské intervenci na území Ukrajiny v roce 1920. Hlavní postavou je mladý inteligent židovského původu Ljutov. Jsou zde pravdivě zachyceny rozpory, krutosti a antihumánní projevy revoluční praxe v Rusku. Záměrem autora bylo podat obraz absurdity válečných událostí a vyslovit protest proti násilí, které deformuje člověka.
Oděské povídky – Sbírka novel.
USA
Ernest Hemingway – Prozaik. Nositel Nobelovy ceny. Působil jako žurnalista v Paříži. Stýkal se s umělci kolem americké spisovatelky Gertrudy Steinové. V roce 1918 odešel jako dobrovolník do sanitních oddílů na italskou frontu a byl zde těžce raněn. Podnikal dlouhé cesty, např. po Španělsku a Africe. Během občanské války ve Španělsku působil jako válečný dopisovatel. Po druhé světové válce žil v Havaně na Kubě a na svých usedlostech v USA. Zdravotní potíže a deprese ho přivedly k sebevraždě. Typický hrdina Hemingwayových děl je člověk, který stojí sám proti nějaké živelné síle – přírodě, osudu, který je na konci sil a musí dokázat, kolik je v něm odolnosti a vůle. Na tyto situace reaguje s chlapskou přímočarostí.
Sbohem, armádo – Román byl inspirován autorovými zážitky z první světové války. Líčí tragickou milostnou epizodu mezi americkým řidičem sanitky a anglickou zdravotní sestrou.
Komu zvoní hrana – Děj románu je soustředěn do tří dnů občanské války ve Španělsku. Odehrává se v horách ve fašistickém týlu. V této situaci prožívá americký dobrovolník Robert Jordan, bojující na straně republiky, hluboký vztah lásky ke španělské dívce Marii. Jordan se odhodlá splnit úkol a zničit most i přesto, že tuší jeho nesmyslnost a ohrozí tak sebe i své druhy. Sám si při akci zraní nohu a očekává smrt. Uvědomuje si krásu světa, který stojí za to, aby člověk za něj bojoval a bránil jej. Mottem a názvem románu je citát z básně anglického básníka a poukazuje na otázky smyslu lidské sounáležitosti, odpovědnosti a podstatných životních hodnot: „Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“