Karel Hynek Mácha (1810–1836) – Básník, prozaik a nadaný malíř. Maloval především krajinky. Je to nejvýznamnější básník českého romantismu. Narodil se v Praze. Zemřel v Litoměřicích, kde byl i pohřben. V roce 1939 byli jeho ostatky převezeny na Vyšehrad. Za života se nedočkal uznání. Většina jeho díla byla vydána až po jeho smrti. Jeho spisy kontrolovala cenzura a většina jich neprošla. Jako malý navštěvoval farní školu u sv. Petra. Původně se měl vyučit řemeslu. Díky svému nadání a za přispění své matky nakonec studoval pianistické gymnázium v Praze. Po gymnáziu ještě dva roky studoval filozofii a dále pak na právnické fakultě. Navštěvoval také popularizační přednášky profesora Jungmanna. Rád cestoval. Podnikal dlouhé výlety po Čechách, kde ho lákaly zejména hrady. Podnikl také cestu do Krkonoš. Věnoval se i divadlu. Jako ochotník hrál v Kajetánském divadle, kde se seznámil s Eleonorou Šomkovou. Zemřel pravděpodobně na zápal plic v den plánované svatby s Eleonorou. Jejich syn zemřel v 6 letech. Nejčastějším námětem jeho díla jsou tragické momenty lidského života. Např. smrt, zmar, zánik nebo ztráta svobody.
Poezie:
V svět jsem vstoupil, Noc – První básně. Vyjadřují odpor k poměrům doby, pocit osamělosti, pesimismu a zklamání. Objevuje se zde touha po lepším světě a protiklady jako sen X skutečnost, krása X ošklivost, život X smrt.
Máj – Lyricko-epická báseň z roku 1836. Je to jedno z vrcholných děl českého básnictví a základ české moderní poezie. Ve své době bylo přijato negativně. Vystoupili proti němu Čelakovský a Tyl. Dějištěm je krajina pod Bezdězem v okolí Doks. Prostý děj obsahuje filozofické úvahy o smyslu lidského života. Ostře kritizuje tehdejší společnost. Je užíváno kontrastu, metafory, personifikace a gradace. Báseň má dramatický vzestup, který vrcholí ve 3. zpěvu, a poté sestup stejně jako drama. Dílo je rozděleno na předzpěv, čtyři zpěvy a dvě intermezza.
1. zpěv – Obraz májové přírody. Motiv lásky a tragédie.
2. zpěv – Znázornění času. Kontrast věčnost přírody X doba do Vilémovy popravy.
3. zpěv – Vrchol básně. Kontrast krása přírody X lidský osud. Vypovězení lásky k rodné zemi a vzpomínka na dětství, jako nejšťastnější období života.
4. zpěv – Závěr. Básníkovo ztotožnění se svým hrdinou. Úvaha nad tragikou lidského osudu.
1. intermezzo – Půlnoční popraviště.
2. intermezzo – Obraz horské přírody.
Hlavní hrdina Vilém je vyhnán z domu svým otcem. Stává se něj loupežník. Zavraždí svůdce své milenky Jarmily aniž tuší, že to byl jeho otec. Jarmila spáchá sebevraždu. Vilém je uvržen do vězení a popraven.
Próza:
Obrazy ze života mého – Soubor lyrických povídek s autobiografickými prvky. Dokončeny byly pouze dvě: Večer na Bezdězu, který obsahuje cestopisné prvky, a Marinka, která je obrazem života pražské chudiny Na Františku. Marinka jako ideál krásy se střetává s tvrdou realitou a prostředím chudoby. Básník se toulá pro Františku. Potkává žebráka, který mu předá psaníčko od neznámé dívky. Ta by se sním chtěla před smrtí setkat. Po schůzce autor na několik měsíců odjíždí. Po návratu je dívka již mrtvá.
Cikáni – Román. Nejepičtější dílo. Tématicky je podobný Máji. Jedná se o složitou rodinnou tragédii s mnoha romantickými zápletkami.
Historické náměty:
Kat – Čtyřdílný románový cyklus s náměty z české historie. Jeho části byly nazvány podle hradů Křivoklad, Valdek, Vyšehrad a Karlštejn. Dokončen byl pouze první díl Křivoklad. Jeho námětem byla vnitřní tragédie osamocených lidí: Václava IV. a kata.
Žádné komentáře:
Okomentovat