Vladislav Vančura

Vladislav Vančura – Český prozaik, dramatik a filmový režisér. Původním povoláním lékař. Jeho prozaické dílo vychází z experimentálního a expresivního pojetí. Vyznačuje se hledáním nových forem, osobitým slohem a jazykem, zejména v typické větné periodě a v lexikálních archaismech. Byl popraven gestapem po atentátu na Heydricha.
Rozmarné léto – Humoristická novela. Idylický stereotyp lázeňského městečka Krokových Varů je nakrátko narušen příjezdem kouzelníka Arnoštka a jeho krásné chráněnky, provazolezkyně Anny. Po artistickém vystoupení se marně snaží získat její přízeň tři starší přátelé – plavčík a majitel lázní Antonín Důra, milovník poezie a klasiků kanovník Roch a major Hugo. Manželka Antonína Důry se zamiluje do kouzelníka Arnoštka a na chvíli se k němu nastěhuje. Zklidnění a vystřízlivění nastane až po odjezdu komediantů. Je tak odkryta omezenost a pasivita maloměsta. Komický účinek je vyvolán užíváním knižních a spisovných výrazů. Je zde patrný vliv poetismu.
Karel Čapek – Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře. Vyrůstal s bratrem Josefem a sestrou Helenou. Vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu Karlovy Univerzity. Studoval i v Berlíně a Paříži. Od roku 1921 až do konce života byl redaktorem Lidových novin. S manželkou Olgou Scheinpflugovou nemohl mít děti, a tak hodně cestovali a chovali domácí zvířata.
Ze života hmyzu – Divadelní hra. Napsal ji společně s bratrem Josefem. Je založena na alegorii společnosti. Postavou je tulák, který pozoruje dění v říši hmyzu a na jejich chování představuje chování lidí. Svět mravenců přirovnává ke světu armády, motýli ztělesňují přelétavost lidské lásky, chrobáci touhu lidí po majetku. V závěru hry bojuje tulák se smrtí. Sledují ho při tom dva slimáci, kteří představují přetvářku a lhostejnost lidí k osudu druhých.
Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy – Sbírky detektivních povídek. Jednotlivé povídky byli nejdříve otištěny samostatně v Lidových novinách, humoristickém časopisu Dobrý den nebo v Aventinském magazínu. Obě sbírky byli vydány nejdříve samostatně v průběhu jednoho roku, později byli vydávány i společně v jednom svazku. Náměty autor čerpal z denních zpráv. V tomto díle nešlo o zachycení hrůzného činu, ale o průběh jeho vyšetřování a potrestání. Děj se odehrává převážně v Praze, někdy na venkově. Ústředními postavami jsou policisté od prostých strážníků po inspektory. Je zde oceňována schopnost těchto lidí odhalit zlo na základě důvtipu a pilné práce.
Šlépěje – Povídka. Pan Rybka se večer vrací zasněženou ulicí ke stému odlehlému domu. Cestou pozoruje stopy na chodnících. Směrem k jeho domovu stop ubývá a v jeho ulici jsou už jen jedny. Jde po nich a zjistí, že vedou k jeho domu. Končí ale dřív než k němu dorazí a nikde nemají pokračování. Rybka zavolá policii. Přijede úředník a začne tuto záhadu rozebírat. Nakonec ale prohlásí, že policie nevyšetřuje záhady a baví se o policejní práci. Po odchodu inspektora přichází ulicí pochůzkář a shodou okolností se zastaví tam, kde stopy končí. Naváže na ně a stopy tak získají pokračování.
Ztracený dopis – Povídka.
Ukradený kaktus – Tato povídka vypráví o panu Holanovi, vášnivém kaktusáři, který své početné sbírky zpřístupnil veřejnosti. Jednoho dne se ale jeho miláčci začali ztrácet. Pachatele vypátral důmyslnou lstí Holanův zahradník. Ukáže se, že onen lupič, jakýsi pan Ráček, je také vášnivý kaktusář. S panem Holanem se spřátelí a společně se věnují své zálibě. Po čase se zahradníkovi, vypravěči tohoto příběhu, donese podivná zvěst. Pan Ráček prý zahynul kdesi v jižní Americe nabodnut indiány na obří kaktus.
Čintamani a ptáci – Povídka.
Karel Poláček – Prozaik a novinář. Redaktor Lidových novin, kam přispíval především sloupky a soudničkami. Námětem jeho próz je lidská malost, viděná humorně i tragicky. Zemřel v koncentračním táboře Osvětim.
Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město a Vyprodáno – Románová pentalogie, poslední díl je však nezvěstný. První díl zobrazuje prázdný a nudný život provinciálního města před světovou válkou. Román nemá ústředního hrdinu, ale mnoho maloměstských figurek, jako jsou žebráci, obchodníci, městská honorace, poslanec Fábera atd. Jejich mentalita je zobrazena ironicky, se shovívavým úsměvem, nebo satiricky a kriticky. Přesně odpozoroval a vtipně vystihl detaily jejich chování, strnulá gesta a stále stejné fráze. Autor prostředí maloměsta sám znal, protože se narodil v Rychnově nad Kněžnou. Životní situace hrdinů se stereotypně opakují a rozruch sebou přinese až válka v dalších dílech. Hlavní postavou třetího dílu je učitel Herzán, který se zřetelně vyděluje ze svého okolí a odmítá se přizpůsobit. Shazuje ze sebe všechny civilizační návyky, aby tak ukázal, že válka nemá nic společného s lidskostí.
Bylo nás pět – Lyrický humorný příběh. Vznikl před transportem autora do koncentračního tábora, vydán byl posmrtně. Hrdiny je pětičlenná parta rychnovských kluků. Vypravěčem je syn obchodníka Petr Bajza, jeho kamarády jsou Bejval Antonín, Čeněk Jirsák, Éda Kemlink a Zilvar z chudobince. Autor vzpomíná na dětství. Vystihuje i způsoby dětského uvažování, jednání a hodnocení. Místy se objevuje nepřímá kritika nepřirozenosti dospělých, kteří se přetvařují a jsou neupřímní. V próze je patrná mistrná práce s jazykem. Autor spojuje spisovné a expresivní slova s výrazy obecné češtiny.
Hostinec U kamenného stolu – Humoristická próza o venkovských lázních, hostech a každodenních lidských problémech.
Dům na předměstí – Společenská kritika majitele činžovního domu.