Katolicky orientovaná linie prózy
Jaroslav Durych – Lékař a publicista. Autor historické imaginativní prózy. Obdivoval baroko. Založil nový typ historické prózy, která podává barvitý obraz doby.
Sedmikráska – Novela vypráví milostný příběh s prvky symbolismu. Oslavuje chudobu jako zdroj čistoty, prostoty a něžnosti. Prolínají ze zde prvky pozemské i nadpozemské.
Bloudění – Tzv. větší valdštejnská trilogie. Román z období baroka od Bílé hory po Valdštejnovu smrt. Podává obraz hrůz třicetileté války a ospravedlňuje rekatolizaci. Dílo popisuje osudy českého protestanta Jiříka a španělské katoličky Anděly. Příběh má dramatický spád, je kontrastní a jazykově dokonalý.
Rekviem – Tzv. menší valdštejnská trilogie. Obsahuje tři povídky.
Společenská póza
Ivan Olbracht – Syn Antala Staška. Prozaik, publicista a levicově orientovaný politik. Narodil se v Semilech. Po studiích vyvíjel novinářskou a politickou činnost. Roku 1920 pobývá v Rusku. Později vězněn. Měl vytříbený básnický styl jazyk prózy. Byl vynikající vypravěč.
Tvorba předválečná a v 20. letech:
Obrazy ze soudobého Ruska – Cyklus reportáží z doby autorova pobytu v Rusku.
Zamřížované zrcadlo – Próza s prvky reportáží z doby jeho věznění.
O zlých samotářích – Povídky o vyděděncích společnosti, osamělých jedincích v odboji proti nespravedlivosti. Objevují se zde např. postavy tuláka, kočovníka a komedianta. Hlavní hrdinové se živí způsobem společensky neuznávaným. Jsou individualisty proti vlastní vůli a touží po svobodě.
Žalář nejtemnější – Psychologický román o chorobné žárlivosti a sobectví slepého komisaře Macha. Ten ztrácí kontakt se světem, nedůvěřuje ani svým nejbližším a tyranizuje je. Dílo je kritikou měšťáckého individualismu.
Podivné přátelství herce Jesenia – Tento společenský a psychologický román s divadelní tematikou zachycuje atmosféru společnosti v období první světové války. Jiří Jesenius, nesmírně uznávaný herec Národního divadla, poznává na své venkovské dovolené Klárku, která velmi touží po pěvecké slávě. Zamiluje se do ní. Rozmlouvá jí dráhu operní zpěvačky. Klára rady odmítá a nechce žít po jeho boku, dokud se mu umělecky nevyrovná. V Praze se objevuje herec Jan Veselý, který Jesenia již dříve upoutal svým talentem. Jiří mu dopomůže k místu v pražské Uranii. Veselý se stává miláčkem obecenstva a brzy se dostává do Národního divadla. Žijí s Jeseniem v přátelství, které však není zcela důvěrné. Jesenius nic netuší o Janově rozmařilém nočním životě, ten naopak neví o lásce Jiřího ke Klárce. Jejich cesty se rozejdou, když se Jesenius dozvídá, že Klára byl dříve do Veselého zamilována. Navíc se mu Veselý svěřuje s těžkým zločinem. Zavraždil kdysi v Itálii ženu, bývalou lásku Gabrielu. Od té doby jej pronásledují přeludy, které se snaží zahnat svými výstřednostmi. Po vypuknutí války se Jan vrací k dobrodružnému způsobu života a stává se vyzvědačem. Jesenius obdrží od Kláry dopis, ve kterém se přiznává, že má s Veselým dítě. Jiří se ocitá v hluboké depresi. Pochybuje o smyslu svého života, umění jej přestává zajímat. Stále více podléhá přeludům a odhodlává se k sebevraždě. Zvrat v jeho životě nastává v okamžiku, kdy znenadání spadnou ze stěny hodiny. To se stává v okamžiku Janovy popravy za velezradu na ruské frontě. Jesenia opouštějí myšlenky na smrt, vzpamatuje se a opět začíná hrát a slaví úspěchy. Do Prahy se vrací Klára, Jiří se s ní ožení a společně vychovávají Janova syna. Zlo, které Jan v životě spáchal, je vykoupeno smrtí.
Anna proletářka – Román je obrazem politické situace 20. let. Zobrazuje revoluční dělnické hnutí. Je schematický.
Tvorba v 30. letech:
Země beze jména – Reportáže z Podkarpatské Rusy rozšířené pod názvem Hory a staletí.
Nikola Šuhaj loupežník – Baladický román z konce světové války a poválečných let je prolnutím reálného příběhu a zbojnické legendy. Děj se odehrává ve vesnici Koločava. Má dvě pásma: první tvoří skutečný Nikolův životní příběh a druhé mýtus o jeho nezranitelnosti. Příběh se odehrává v krásné, ale nešťastné a zaostalé zemi. Lidé jsou pověrčiví, často negramotní. Osud Nikoly, jeho bratra Jury a ženy Eržiky se podobá osudu celého kraje. Nikola Šuhaj je vojenský zběh, který za první světové války utekl z uherského pluku v Ďarmotech. Ukrýval se v horách a lesích rodného kraje a živil se zbojnictvím. Stal se ztělesněním touhy lidí po svobodě. Válka skončila, ale bída válečných let trvala i za rumunské nadvlády, i také po připojení k Československu. Individuální i kolektivní zbojnictví nebylo na Verchovině ani v minulosti něčím neobvyklým, a tak se Nikola se svou tlupou, a nakonec i se svým mladším bratrem Jurou, vrací do hor a pokračuje v loupení. Jednou je četníky chycen. Po několika denním vězení na koločavské stanici však uprchne. Zuřivé pronásledování nevede k výsledku. Šuhaj jakoby zázračně prchá a v přestřelkách hynou čeští četníci. Na Nikolovo dopadení je vypsána vysoká odměna. Tři koločavští rolníci nakonec Šuhaje na polonině úkladně zavraždí. Olbracht se drží tohoto autentického dějového rámce, obohacuje však Šuhajův příběh barvitými epizodami. Kořeny zbojnické tradice osvětluje v kapitole o Oleksovi Dovbušovi. Neustálé střetávání a prolínání dějů minulých a přítomných směřuje v patosu zbojnických činů k budoucnosti. Mytologický ráz románu zdůrazňuje pudovost projevená v činech Nikolových a ve vztahu Nikoly, Eržiky a četníka Svozila. Baladický charakter příběhu prohlubují působivá přírodní líčení, folklórní citace a pohádkové motivy.
Golet v údolí – Soubor tří povídek. Golet je označení židovské osady. Dílo zachycuje svět ortodoxních Židů.
Pro mládež:
Biblické příběhy – Převyprávění příběhů Starého zákona.
Ze starých letopisů – O české minulosti.
O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách – Staroindické bajky
Žádné komentáře:
Okomentovat