Zikmund Winter – Profesor dějepisu, autor odborných publikací o české historii a vynikající psycholog. Autorem studie rozvrácených duší s dokonalou povahokresbou. Byl mistrem krátkých próz historických a humoristických.
Rakovnické obrázky a Pražské obrázky – Soubory povídek.
Mistr Kampanus – Román. Zachycuje předbělohorské a pobělohorské období. Podává nám obraz života Prahy a pražské univerzity včetně mnoha skutečných historických postav. Vše se soustřeďuje kolem básníka a rektora pražského vysokého učení Kampana Vodňanského. Ten po Bílé hoře na oko konvertuje ke katolíkům, aby mohl bránit české zájmy. Jeho druzi kališníci to ovšem nevědí, zavrhují ho a je považován za kolaboranta. Tato skutečnost těžce dopadá na jeho duši, a proto nakonec spáchá sebevraždu.
Venkovská próza
Karel Václav Rais – Narodil se v Lázních Bělohrad. Stal se učitelem na Českomoravské vysočině. Ve své tvorbě se zajímá o postavy starých lidí, dětí a nositelů vyšších morálních zásad, kteří jsou příliš slabí na ovlivnění osudů trpících. Ve svých dílech zobrazuje těžký život venkovana na horách. Jeho dílo nám poskytuje obraz sociálních poměrů na vesnici. Obsahuje hlubší psychologickou kresbu postav, idylismus i naturalismus.
Výminkáři, Rodiče a děti – Povídkové soubory, kde hlavní roli hraje vztah rodičů a dětí a touha po majetku.
Zapadlí vlastenci – Román. Mladý pomocný učitel Čermák se zamiluje do Albínky. Mají se rádi, ovšem farář Stehlík je nechce oddat, protože Čermák je nemanželský. Nakonec se zjistí, že jeho otec je učitelem a Albínka si Čermáka vezme. Dílo je obrazem náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence za národního obrození.
Západ – Román z Českomoravské vysočiny. Starý farář Kalous prožil celý svůj život na jednom místě. Když má odejít, je velice nešťastný a přeje si, aby zde mohl dožít. To se mu nakonec splní.
Kalibův zločin – Román s kritickým až naturalistickým pohled na tragédie dobráka dohnaného intrikami a rozvrácením manželství k vraždě.
Tereza Nováková – Narodila se v Praze, žila na Českomoravské vysočině. Psala národopisné studie z východních Čech. V jejím díle převládají monografické romány, tzn. děj se týká jedné postavy.
Děti čistého živého – Román popisující tragický osud příslušníků náboženské sekty abrahamitů.
Na Librově gruntě – Román popisuje českou vesnici, život sedláků v polovině 19. století, útlak roboty a daní.
Jan Jílek – Historický román o tajném návratu českobratrského emigranta z Německa, kde byl vězněn pro své vyznání. Dokazuje věrnost církvi z doby pobělohorské.
Drašar – Román z doby národního obrození. Líčí tragický příběh kněze a obrozenského literáta Michla.
Jiří Šmatlán – Román o poličském tkalci, který hledá „praudu boží“, tzn. spravedlivější život. Je zde zobrazen vývoj jeho osoby od náboženské víry, kdy byl původně katolík a později přestoupil k evangelíkům, přes čtenářskou vášeň až k sociálně demokratickým názorům o spravedlnosti pro chudé.
Maloměstský román – Popisuje osud Zdeňky, dcery Borovského, která dala přednost vlastenectví před pohodlím.
Antal Stašek – Vlastním jménem Antonín Zeman. Byl otcem Ivana Olbrachta, vlastním jménem Kamila Zemana. Studoval práva v Polsku v Krakowě, poté pracoval jako advokát v podkrkonoší. Celý svůj život obdivoval Polsko. Navzájem se se synem ovlivňovali – otec přivedl syna k literatuře a syn otce ke komunismu.
Blouznivci našich hor – Povídkový cyklus o životě lidí v podkrkonoší, hledání spravedlnosti, štěstí a duchověrectví.
O ševci Matoušovi a jeho přátelích – Román nám poskytuje obraz společnosti kolem revolučního roku 1848. Švec Matouš Štěpánek sní o lepším životě. Mezi lidmi „probouzí“ socialistické idey, a je proto vězněn. Během svého pobytu ve vězení čte manifest a po propuštění ho opět šíří mezi lidmi.
Josef Holeček
Naši – Románová kronika, která je obrazem jihočeské vesnice v 1. polovině 19. století. Popisuje rodinu sedláka Kojana, který představuje národní moudrost. V díle je podrobně prokresleno prostředí.
Ignát Herman – Narodil se v Chotěboři. Měl smutné dětství, protože jeho otec byl kupec a zkrachoval. Žil v Praze, což se projevuje v pražské tematice jeho próz. Jako novinář publikoval v Národních listech a humoristickém časopise Švanda Dudák. Jako prozaik humorista psal drobné žánrové obrázky. Ty se vyznačují popisností, hromaděním drobných detailů, mistrnou charakteristikou postav, nedějovostí, idealizací a sentimentalismem.
Otec Kondelík a ženich Vejvara – Román.
U snědeného krámu – Román s autobiografickými rysy. Chudý kupec Žemla si pronajme malý krámek a celkem se mu daří. Díky hbitému jazyku ženy, která bydlí kousek od jeho krámu, se ožení s její dcerou v domnění, že je do něj zamilovaná. Ta ho ovšem nemiluje a po svatbě se mu s tím svěří. Před její matkou ale nadále předstírají spokojené manželství. Matka chodí do krámu „nakupovat za zetěm“ a za zboží neplatí. Žemlu tím přivede ke krachu a on se v zoufalství oběsí.
Žádné komentáře:
Okomentovat