Hebrejská

Hebrejská
Tvoří most mezi orientální a evropskou literaturou.
Bible – Základní text křesťanství. Dělí se na dvě hlavní části:
Starý zákon
Vznik 1 000 př. n. l.
Židovská část Bible psána ve starohebrejštině. Obsahuje historické, liturgické, právnické a literární texty. Ovlivnila mnoho pozdějších autorů a vývoj světových dějin obecně.
Tři oddíly:
– Tóra (Pentateuch) – Pět knih Mojžíšových (Genesis – O stvoření světa a Adamovi a Evě; Exodus – Popisuje hromadný odchod Židů z Egypta). Nejstarší.
– Soubor proroků – Z dějin Izraele. Vypráví o skutcích dvanácti proroků.
– tzv. Svaté spisy – Básnické knihy. Obsahuje žalmy (náboženská lyrika) a přísloví, Jóba, Pět svitků (milostná Píseň písní, Rút, Kazatel, Jeremiášův pláč, Ester), Knihu Danielovu s mystickými zjeveními a historické spisy:
– biblické příběhy – Josefův, Knihu soudců, Knihy královské
– mýty o stvoření světa a člověka (Adam a Eva, vyhnání z ráje, Kain a Abel, potopa, spravedlivý Noe)
– dějiny Židů (Abraham, Mojžíš, přikázání Hospodinova, David a Goliáš)
Nový zákon
Vznik v 1.–2. století n. l.
Křesťanská část Bible. Obsahuje:
– čtyři Evangelia (Matouše, Marka, Lukáše a Jana) – O životě, ukřižování a z mrtvých vstání Ježíše Krista.
– Epištoly – Listy apoštolů věřícím.
– Zjevení sv. Jana (Apokalypsa) – Vize konce světa a posledního soudu.
evangelium – Dobrá zpráva, radostná zvěst.
legenda – Epické dílo vyprávějící o životě a činech svatých.
pašije – Drama o ukřižování Ježíše Krista.
Antická literatura
Literatura starověkého Řecka a Říma je základem evropské vzdělanosti dodnes funguje jako zdroj inspirace. Napomohla tomu i výhodná zeměpisná poloho Řecka a Říma na spojnici tří světadílů.
Řecká literatura
Čtyři období:
– prehistorické – Ústní lidová slovesnost, mýty a báje.
– archaické období – 10.–6. století př. n. l.
– attické období – 5.–4. století př. n. l.
– Helénistické období – 4.–1. století př. n. l.